Tyto dny se v pivovaru Starobrno vaří již legendární Zelené pivo. Čepovat se začne tradičně na velikonoční Zelený čtvrtek, který pro letošek připadá na 28. března. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 570 hektolitrů. Na Slovensko, kde Zeleným pivem rovněž slaví příchod svátků jara, poputuje 350 hektolitrů z uvedeného množství. Letos se Zelené pivo připravuje už po devatenácté.
Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení, jeho příznivci ho měli k dispozici i během dvou covidových let, kdy se ovšem museli obejít bez toho, co je při jeho pití nejdůležitější: oslavy Velikonoc ve společnosti přátel a rodiny. To letos, doufejme, nehrozí. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o něj neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ řekla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.
Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.
Zelené pivo se vaří podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává výše uvedený bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují v těchto dnech. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.
Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.
